CS EN DE
Počet přístupů
22/5
Turbína Boskovice
SEEKING A DROP a A LAZY CAT
22/5
Boskovice, Galerie Otakara Kubína
Setkání s Milošem Štědroněm a hudbou
22/5 - 23/5
SEX ON THE BEACH WARN UP
22/5 - 24/5
Agrocentrum Ohrada, Vísky
Chřestové menu
22/5
Boskovice, kostel sv. Jakuba, kostel všech svatých
Koncert v rámci cyklu Concentus Moraviae
22/5
Boskovice, kostel sv. Jakuba St.
Koncert v rámci cyklu Concentus Moraviae
23/5
Svitávka (Sokolovna)
Koncert Spirituál Kvintet
23/5
Šebetov - Velké Losiny
Zájezd za koupáním do termálních lázní
23/5
Sraz před MěÚ Letovice, Masarykovo nám. 19
Pěšky po stopách hornictví
23/5
Boskovice, Muzeum Boskovicka
Koncert Milana Hradila - folk a country
23/5
Lesopark Skalky Olešnice
16.ročník Memoriál prof. Benáčka
23/5 - 27/9
Western park Boskovice
Divadelní představení Černý jestřáb
24/5
Zámek Letovice
Show Velkého dechového orchestru a Big Bandu ZUŠ Letovice
24/5
V. Opatovice a okolí
Turistická vycházka do okolí V. Opatovic
24/5
Boskovice, Letní kino
Koncert skupiny ČECHOMOR
25/5
Zámecký sál, Velké Opatovice
Zdravotní cvičení
26/5 - 10/6
Dětské dny s Arabelou
27/5
Sál ZUŠ Letovice
III. absolventský koncert
27/5
Boskovice, evangelický kostel
Charitativní koncert
27/5
Židovský obecní dům, Boskovice
Projekt naděje - pamětníci holocaustu
27/5
Boskovice, kino Panorama
Milenky starého kriminálníka
28/5
Hudební klub Sklepy
Alternativně folkový večer
28/5
Kulturní dům Letovice
Hudební slavnosti 2015 - Leona Machálková
28/5
Hasičská zbrojnice Letovice
Akademie mažoretek VO CO GOU
29/5 - 31/5
Western park Boskovice
Taneční Country víkend s Ivanem Bartůňkem
29/5
Kostel sv. Jiří, Kochov
Noc kostelů 2015, Kochov
29/5 - 31/5
Skalice nad Svitavou, výletiště
Skalická pouť
29/5 - 6/7
Galerie Pex Letovice
Výstava obrazů Jana Spěváčka
29/5
Boskovice, kostel sv. Jakuba, kostel všech svatých
Noc kostelů
29/5 - 31/5
Boskovice, Zámecký skleník
Japonská zastavení
29/5
Kostel sv. Jeronýma, Křetín
Noc kostelů 2015, Křetín
29/5
Irena a Vojtěch Havlovi / Táňa Fischerová

O zlém správci

V dobách roboty měla vrchnost na rájeckém zámku svého

správce, aby dohlížel na poddané v dobách její nepřítomnosti.

Tehdy se zde nežilo lidem vůbec dobře. Vrchnost

sama většinu roku pobývala v cizině a správce byl člověk

zlý a hamižný. Nutil lidi do roboty a klidně by z nich kůži sedřel,

kdyby mu to přineslo další zlaťáček.

Při orání, setbě i při sklizni museli lidé od kuropění dlouho do

večera pracovat na panském a správce vyžadoval práci i tehdy,

kdy sama vrchnost dávala poddaným milostivě čas na práci

na vlastních políčkách. Není pak divu, že úroda na panském

bývala bohatá a správci zůstala ve váčku nejedna nepřiznaná

zlatka. Ale na polích a lukách poddaných se toho mnoho neurodilo.

Nezbýval jim už čas starat se o pole a sklízet mohli, až na

panském bylo vše sklizeno.

Častým hostem býval v podzámčí v chalupách hlad a nejedna

pěst zahrozila správci k zámku. Ale co naplat, světská moc patřila

správci, a tak se poddaní spravedlnosti nedočkali a museli trpělivě

snášet všechna jeho příkoří.

Ale ne nadarmo se říká, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě.

A tak došlo i na správce. Vedl rozmařilý život a ze všeho nejraději

dobře pil a hlavně jedl. Ze samých vybraných pochoutek byl jako

špalek sádla, sotva se kulil. Při chůzi se po pár krocích zadýchával,

do schodů se nechal vynášet. Po panství už ani na koni jezdit

nemohl, ten by ho snad ani neunesl. Proto objížděl panské polnosti

v kočáře, dobře zásoben jídlem a pitím, a z cesty pokřikoval

na lopotící se poddané, nutil je ke spěchu.

Když tak jednou na jaře opět přijel kočár se správcem na pole

u cesty mezi Rájcem a Ráječkem, zrovna zde lidé orali. A jak

hubený koník zápasil s pluhem, vyskočil správce a začal ho bičem

švihat, aby ho popohnal. Když se sedlák, co mu koník patřil,

ohradil, že kůň je starý a že dělá, co může, začal správce tlouct

bičem i muže a křičet. V tu chvíli však správcův brunátný obličej

zmodral a začal lapat po dechu. Pak už jen spadl do brázdy,

kde vypustil duši.

Zaradovali se vesničané, že už bude od správce pokoj a že jim

vrchnost dosadí na zámek jiného, lepšího. Ale ouvej. Z Vídně

přijel nový mladý správce a ten nechtěl o právech, co vrchnost

poddaným kdysi dala, také ani slyšet. Snad si chtěl na sedláckých

hřbetech přilepšit stejně jako jeho předchůdce.

Přišlo další jaro a správce poslal sedláka s o rok starším a ještě

zemdlenějším koněm opět k Ráječku orat pole, že do večera musí

být zoráno. Ve vsi nad tím všichni kroutili hlavou. V noci se

však z Blanska vraceli na rájecký zámek dva vozkové s povozy.

Když přijeli k poli, co se mělo ráno orat a kde loni zlý správce vypustil

duši, v černočerné tmě se koně zastavili a nechtěli jít už

ani o krok dál.

V tu chvíli uslyšeli oba vozkové nářek a pak zase pekelný smích.

Ve světle lucerny, co jeden čert nesl v ruce, spatřili do pluhu

zapřaženého umrlého správce. Jen taktak, že ho poznali. Vyhublý

a zbědovaný, bosý a ve špinavé haleně se snažil pohnout pluhem.

A druhý čert, co za pluhem stál, místo biče tloukl správce řetězem

a pobízel. Vozkové už na nic nečekali, nechali koně koňmi

a utíkali na zámek jako o život. Tam novému správci vypověděli,

co viděli.

Správce jim nechtěl uvěřit, proklínal je, co udělali s koňmi

i povozy, a hned ráno se s nimi vydal k poli. Vozy i koně našli

v pořádku, a když si prohlédli zorané pole, našli v brázdě potrhané

kusy řetězu, kterým čert tloukl správce. Vesničané už

také přišli k poli orat, a když viděli, že je zoráno a vyslechli si novinu,

rázem uvěřili. A uvěřil i nový správce.

Než dopadnout jako předchůdce, rozhodl se, že poddaným

uleví. Tak se i stalo. Od této noci se lidem na rájeckém panství

vedlo lépe a správce se k poddaným choval také úplně jinak.

Kus čertova řetězu z brázdy si nechal odnést na zámek, aby mu

připomínal, že je jen světskou vrchností a že jednou i pro něj přijde

vyšší soud.